CC BY
179Учет записки Тавршського нацюнального утверситету iM. В. I. Вернадського.
Серiя: Фiлологiя. Соцiальнi комунтацп. - 2012. - Т. 25 (64), № 2 (1). - С. 146-152.
УДК 811.162.5
VIZUÂLNÎ PREZENTACE NEKTERYCH FRAZÉMÙ A IDIOMÙ
Ribarova Slavomira Filozofickä fakulta Univerzity v Zahrebu, Zahreb, Hrvatska
V pfispévku se pojednâvâ o vizuâlni prezentaci frazémù a idiomù, pri které dochâzi k jazykové hre pomoci posouvâni celkového preneseného vyznamu na jejich primärni vyznam komponentù. Zpùsoby a moznosti jsou prezentovâny na prikladu knizky J. Lada: Ilustrovanä frazeologie. Klicovâ slova: frazém a idiom, jazykovâ hra, ilustrace, sémanticky posun, humor.
V prispévku se vychâzi z ceského pojeti frazému a idiomu jako jedinecné, ustâlené a minimâlné dvouslovné kombinace libovolného slovniho druhu, jejiz (aspon) jeden clen je omezeny pouze na tuto kombinaci. Mezi jejich rysy se radi jeho neobvykly sémanticky posun zalozeny jak po strânce formâlni na anomâlni kolokabilité (kombinatorice) slov tak i na sémantické a funkcni nesouctovosti clenù, i. e. sémantika celku neni prostou a jasnou sumou vyznamù vsech komponentù dohromady. [4, s. 10] Ovsem, vyznam celku je neprimo ovlivnén povahou vyznamu komponentu z hlediska rozdilu monosémie a polysémie. Jak uvâdi Cermâk pri sémantické kombinatorice v kontrastu k vyznamu celku se setkâvâme s vyskytem butf stejného typu sémantiky komponentù (monosémii nebo polysémii), ktery vytvâri sémanticky plné anomâlni vyrazy, nebo smisené kombinace (monosémii s polysémii), ve kterych se sémantika komponentù zcâsti podili na vyznamu celku. Plnâ ztrâta sémantickych rysù jednotlivych komponentù pri prechodu k vyznamu celku se jesté lisi kompatibilitou a inkompatibilitou komponentù, pri cemz prvni umoznuji paralelné i doslovnou interpretaci, zatimco druhé nemaji tuto moznost a kvùli celkové désémantizaci komponentù jsou sémanticky nâpadnéjsi [3, s. 27].
Cilem prispévku je poukâzat na moznosti jazykové hry, které frazémy a idiomy oteviraji pri jejich vizuâlni prezentaci, a to na prikladu knizky znâmého ceského malire Josefa Lady1: Ilustrovanä frazeologie, Praha 1970.
1 Josef Lada (1887 -1957) byl cesky malir, ilustrâtor, karikaturista a spisovatel. V kresbé byl samoukem, postupné si vyvinul osobity styl s typickou silnou linkou a zaoblenymi tvary postav. V komiksech predstavil velké mnozstvi zvirecych hrdinù pro nejmensi déti.Casto se zdùraznuje vazba jeho tvorby na lidové uméni. Kromé mnoha pohâdek a knih pro déti, které sâm napsal, ilustroval predevsim Osudy dobrého vojäka Svejka za svétové välky (pro Svejka nakreslil 1339 kreseb). Uz od roku 1916 prispival do rùznych ceskych casopisù a novin, cimz zalozil tradici ^'komiksovych" listù, vytvârenych pri vyznamnych prilezitostech (Vânoc, Velikonoc atd.). Pro jeho vyjevy je priznacnâ "absurdni nadsâzka a brueghelovské hemzeni" [6, s. 29].
Koreny ceského (a i obecne) komiksu, spocívá v karikature v humoristickych casopisech vznikajících v 19. století a v ilustracích z této doby. Práve v zánru ilustrace za její prípadné nadvlády nad textem, vznikají nové kategorie textove-obrazové narace -kresleny seriál a komiks [6, s. 15].
Vizuální prezentace frazémú a idiomú umozñuje verbálne-neverbální komunikaci, pri níz se kombinují rúzné prostredky. Základem sdelení jsou obrázky provázené strucnym, casto jen chudym slovním doprovodem umístenym dole nebo v „obláccích"1 [2, s. 355].
Zájem o vizuální slovní hrícky jeví hlavne kognitivní lingvisté (napr. Forceville, Naciscione, Kuiper atd.) a v tomto rámci mluví o tzv. multi-modálních textech, t. j. o zpúsobu interakce vizuálního a verbálního v textu [9, s. 69]. Príspevek bere v úvahu vysledky dosazené v prácích, zalozenych na teorii konceptuální metafory. Kognitivisté mají za to, ze se metafory objevují jak v myslenkách a jazyce tak i v obrazech. Proces porozumení a interpretace vyznamu vyzaduje „kognitivní snahu, která se odehrává v reálném case a zacíná okamzikem, kdy se clovek podívá na stránku" [8:15] Lakoff a Turner povazují, ze „to co ti umozñuje videt metaforicky je to co ti umozñuje pochopit", jelikoz pri vizuální prezentaci, metafory se stávají soucásti konceptuální metafory „POROZUMÍVÁNÍ JE VIDÉNÍ" [12: 94].
Knízka Ilustrovaná frazeologie2, jedinecná svého druhu v Cesku, a co je nám známo i síre3, se skládá ze 117 ilustrací a stejne tolik stránek. Na základe zastoupeného obsahu ji múzeme rozdelit do trí cástí, které nejsou oddelené a místy se prolínají.
První a nejvetsí cást zahrnuje celkem 65 ilustrací, kterym se budeme blíze venovat v tomto príspevku. Vsechny frazémy a idiomy, které Lada ilustruje jsou sémanticky plne anomální vyrazy, tj. „neprúhledné" a mají více ci méne vyraznou inkompatibilitu svych komponentú. Vyber techto frazémú a idiomú nechává prostor k ilustraci a také vnímaná protismyslnost dané kombinace komponentu snadneji upoutá posluchace práve díky tomu, ze se komponenty v kontextu nejdrív vnímají analogií, která tu neexistuje, s okolním pravidelnym jazykem a doslovnym vyznamem a následne si vyraz vyzaduje reinterpretaci jako idiom.
Druhá cást zahrnuje 17 prísloví. V jednom prípade je ilustrace textove doplnena pomocí „oblácku"4, zatímco v ostatních prípadech se pod ilustrací vyskytují butf vety
1 Pouzíváme vyraz, které se pouzívá v ceské lingvistické literature, zatímco v teorii komiksu se vyskytuje termín bublina pro oznacení základního prvku komiksové sémantiky.
2 Vydaná Mladou Frontou jako náhrada za púvodné uvazovany prémiovy svazek 9. rocníku knihovny ceskoslovesnké mládeze *Máj
3 Nejznámejsí vizuální prezentace prísloví v malírství je dílo Pieter Breughel (1525-1569), ktery na obraze Nizozemská prísloví 1559 zobrazil pres 100 dobovych prísloví. Ovsem u nej, na rozdíl od Lady neslo o intenci jazykové hry.
4 V ceském prostredí byl tento prvek dlouho vnímán jako cizí a J.Lada byl jedním z mála ceskych vytvarníku, kterí je pouzívali jiz v první dekáde 20. st. [6, s.29].
vyrcené jedním z úcastníkú nebo jde o komentár autora, ktery se múze chápat jako hlas vetsiny.
Posledních 35 prípadú jsou vtipy, predstavené na zpúsob komiksu, formou typickou pro svou dobu, zalozenou na jazykové hre a obcas dvojznacnosti slova, které se stalo podkladem pro ilustraci.
Po vizuální stránce v celé knízce je viditelná vyrazná horizontála (bud nakreslená nebo dosazená prázdnym prostorem) oddelující textovou cást (frazém, prísloví nebo vtip) od obrazu, coz je rys príznacny pro Ladovy nebarevné kreslené seriály a epizody [6, s. 49]. V textové cásti ilustrované frazémy a idiomy a zastoupená prísloví nejsou uvedeny ve své slovníkové kanonické podobe a jako takové je uvádíme i v pnspevku.
První skupinu frazémú, která je predmetem naseho zájmu, jsme rozdelili do podskupin, v rámci kterych ukázeme zpúsoby vizualizace a dosazení jazykové hry.
V celé knízce si autor pohrává se sémantickou nerozlozitelností frazémú a s faktem, ze pokud bychom je rozlozili, se ztrácí púvodní vyznam vyrazu. Tímto posouváním do popredí vyznamu jednotlivych komponentú Lada presahuje hranice základní, tradicní ilustrace a vytvárí vizuální jazykovou hru.
Valná vetsina frazémú (celkem 48) se zakládá na polysémií jednoho frazeologického komponentu (bud slovesa nebo podstatného jména). Lada nejcasteji ilustruje slovesné frazémy na základe prímého vyznamu slovesa, npr.
Sloveso dohodit znamená "hodit do urcité vzdálenosti nebo cíle", ale ve frazému dohodil mu nevestu je uzito v preneseném smyslu "zprostredkovat"; z kognitivního hlediska jde o metaforicnost. Jelikoz se ilustruje jen prímy vyznam komponentu, ctenár si je ihned vedom jak preneseného tak i primárního vyznamu a jazykové hry. Cím vetsí je idiomaticnost frazému, tím vetsí je moznost dosáhnout vyraznejsí jazykovou hru, coz múzeme videt i z dalsího príkladu: maluje straku na vrbe s vyznamem "nalhávat nekomu neco, klamat nekoho".
m ГЛ <£j
Maluje straku na vrbS
Dalsí moznost dosazení jazykové hry dává vyuzití dvou komponentù, npf. vypustil dusi s vyznamem "zemrit",
kde si ilustrace pohrává s moznou existenci dvou paralelních vyrazu, z nichz jeden (ten ilustrovany) patfí do oblasti pravidelného ale hovorového jazyka: sloveso vypustit "zpùsobit, umoznit odtok, únik a tímto zpùsobit vyprázdnení nèceho" a hovorovym pouzitím podstatného jména duse "pneumatika" místo spisovného "vnitfní vedomí a schopnost clovèka myslet, cítit a chtít" pouzitého ve frazému, címz se posouvají komponenty (vypustit, dusi) do formálné pravidelné kombinace pomocí vyuzití jejich polysémií. Slovní hra se zakládá na frazeologické homonymii, na pfeneseném vyznamu a tím i nejednoznacnosti sdélení.
V knízce se objevuje sedm ilustrací s nadpisem, jehoz úcelem je osvétlení kontextu: npf: nádpis HOSTINEC u frazému mifi do hospody. Jazyková hra je, stejnè jako i u pfedchozích, zalozená na kontrastu mezi pfímym vyznamem slovesa mifit "uvádét (zbraй) do polohy pro stfelbu na cíl" a jeho vyznamem pfenesenym "smèfovat nèkam, tj. pohybovat se k nèjakému cíli".
Vizuální, a také grafická slozka (zmena malého písmena na velké a tím antropomorfizace apelativa) spolu s verbální slozkou se úcastní tvorení slovní hrícky zalozené na posunu preneseného vyznamu: tahá z ní Rozu M "zneuzívat získané informace" na pnmy "vytahuje odnékud pañí jménem Rora M".
Poslední zpúsob, ktery Lada vyuzívá, je dodávání dalsího neverbálního kontextu do komunikace na pr. nevidí si do huby "byt prostoreky, mluvit neopatrne, nerozvázne, nedávat si pozor na to, со ríká".
Ctenár múze, ale i nemusí, vycíst i rozsírenou a jen vizuálne prezentovanou vulgární návaznost komunikace vyjádrenou frazémem vidí prd (nic nevidí), coz této ilustraci dodává dodatecny vyznam, dosazeny pouze pomocí interakce vizuálního a textového. V souladu s tím, co tvrdí Naciscione [13, s. 81], ilustrace ukazuje, ze pn vnímání dochází ke vzniku frazeologické metafory. Rozsírená frazeologická metafora odrází rozsíreny preneseny vyznam, ktery múze byt zcela individuální.
Je treba také pripomenout, ze humor vychází z pomerú spolecenskych, takze ho nelze zkoumat mimo spolecnost, coz vyzaduje nutnost pochopení spolecnosti, která ho vytvárí. Jak se mení jazyk a spolecnost, mení se i vyber ustálenych obraznych vyjádrení. Tyto zmeny lze pozorovat i v soucasné dobe, zrejmé jsou napr. v tisku, kde se jazykové hry casto tykají aktuální politické situace, nebo v reklamách. Proto je pochopitelné, ze se v knízce z 70. let minulého století objevují dnes uz zastaralé frazémy, jejichz jazyková hra je pro soucasníka neproniknutelná, ponevadz se tyká aktuální historické situace v minulosti (npr. plete si to s Radeckym1 "velmi se mylit").
Závery. Pri vizuální prezentaci kognitivní vztah mezi myslenkou, jazykem a zrakem zpúsobuje posun od preneseného vyznamu k prímému, coz vytvárí jazykovou hru. „Interpretace zahrnuje jak vedomé tak i nevedomé mentální procesy" [8, s. 331].
Jelikoz je ilustrace zamerená na tretí etapu komunikace, t.j. príjem, zahrnující percepci a dekódování, tedy nejen vnímání, ale i porozumení, které se múze stát vychodiskem pro interpretad, je zrejmé, ze pochopení humoristické stránky techto frazémú a ilustrací vyzaduje hlubsí znalost jazyka. (viz 2.3.)
Z vyse uvedeného vyplyvá, ze dosazení humoru pri vizuální prezentaci frazémú je zalozeno na inkongruenci2 (neshode), na základe Critchleyho rozdelení, t.j. humor se rodí z nesouladu toho, co známe a ocekáváme (preneseny vyznam frazému) s tím, co uvidíme (ilustraci), tedy rozporem mezi myslenym a názornym.
Ilustrace frazému, jako kreativního aspektu textové a vizuální prezentace preneseného myslení, nám poskytuje informace o humoru dané spolecnosti a zároveñ i o jedinci (autorovi ilustrace), o jazykovém vyvoji a téz reflektuje aktuální reálie.
Zpúsoby vizualizace a ilustrace frazému a dosazení jazykové hry, které pouzívá J. Lada ve své knízce Ilustrovaná frazeologie, jsou aplikovatelné i na jiné materiály. Dá se ocekávat, ze vyzkum soucasnejsího materiálu ukáze zapojení vetsího mnozství semiotickych elementú do tohoto typu komunikace, coz by stálo za dalsí studii.
1 Radecky byl rakousky polni marsälek a vojevüdce.
2 Koreny teorie inkongruence sahaji az do r. 1750, kdy vyslo dilo F. Hutchesona, Reflections Upon Laughter a pak ji däl rozpracovali Kant, Schopenhauer a Kierkegaard.
3 Chteli bychom podotknout, ze tento typ ilustrace je velice uzitecnä a zäbavnä metodologickä pomücka pri vyuce jakehokoli jazyka, coz potvrzuji i publikace (slovniky a ucebnice) tohoto typu, srov. npr. M.Dobrowin, W.Schenk Russische idiomatische Redewerdung 1976.
Literatura
1. Critchley S. O Humoru / S. Critchley. - Zagreb : Algoritam, 2007.
2. Cechová a kol. Cestina, reí a jazyk - Praha : Karolinum, 2000.
3. Cermák F. , Hronek J., Machaí J. Slovník íeské frazeologie a idiomatiky / F. Cermák, J. Hronek, J.Machaí. - Praha : Academia, 1983., 1998., 1994.
4. Cermák F. Frazeologie a idiomatika íeská a obecná / F. Cermák - Praha : Karolinum, 2007.
5. Cermák F. Idiomatika a frazeologie íestiny / F. Cermák - Praha : UK, 1982.
6. Diesing H. Cesky komiks 01. poloviny 20. století - Praha : Verzone, 2011.
7. Gibbs R. W. Jr. The Poetics of Mind: Figurative Thought, Language and Understanding / R. W. Jr. Gibbs. - Cambridge : Cambridge University Press, 1999.
8. Gibbs R. W. Jr. The process of Undersanding Literary Metaphor / R. W. Jr. Gibbs // Journal of Literary Semantics, XIX : 1990. - S. 65-79.
9. Goodman Sh. „Visual English", in S. Goodman and D. Graddol (eds.), Redisigning English new texts, new identities, London and New York: Routledge, 1996. - S. 39-72.
10. Hlavsa Zd. K obraznému vyjadrování v nasich novinách - Nase reí, roíník 47 (1964), ííslo 4 - S. 248.
11. Lada J. Ilustrovaná frazeologie / J. Lada. - Praha : Mladá Fronta, 1970.
12. Lakoff G. Turner M. More than cool reason: A field guise to poetic metaphore. Chicago: University of Chicago Press, 1989.
13. Naciscione A. Visual representation of Phraseological Metaphor in Discourse / A. Naciscione // A Cognitive Approach The Writer Craft, the Culture s Technology 2005. - S. 71-83.
14. Nebeská I. A kol. Co na srdci, to najazyku / I. Nebeská - Praha : Karolinum, 2005.
15. Slovník spisovného jazyka íeského I - IV. Praha 1960-1971. 2. vyd. (beze zmén) I - VIII. Praha : Ceskoslovenská akademie véd, 1989.
16. Zaorálek J. Lidová ríení / J. Zaorálek - Praha : CSAV,1963.
Internetové zdroje
http: //hrusice.pragmatic. cz/lada. html
Рiбарова Славомiра. Вiзуальна репрезентащя деяких фраз та вдшм / Славомiра Рiбарова // Учеш записки Тавршського нащонального ушверситету iм. В. I. Вернадського. Серiя: Фiлологiя. Соцiальнi комушкаци. - 2012. - Т. 25 (64), №2 (1). - С. 146-152.
У статп йдеться про вiзуальну репрезентацию деяких фраз та щом через посередництво шюстрацш, у яких на першому планi виступае буквальне значення компонент^, завдяки чому створюеться вiзуальний каламбур. Потенцiал варiантiв представлено на прикпадi iлюстрованоi книги Дж. Лада «ПшЬотапа frazeologie».
Ключовi слова: фрази та щоми, мова, гра слв, шюстраци, семантичний зсув, гумор.
Ribarova Slavomira. Visual Representation of Some Phrases and Idioms / Slavomira Ribarova // Scientific Notes of V. I. Vernadsky Taurida National University. - Series: Philology. Social Communications. - 2012. - V. 25 (64), №2 (1). - P. 146-152.
The paper deals with the visual representation of some phrases and idioms during which the literal meaning of the components is brought to the fore, thus creating a visual pun. The ways and possibilities are presented on the illustrated book of J. Lada: Ilustrovana frazeologie.
Key words: phrases and idioms, language pun, illustration, semantic shift, humor.
Стаття надШшла до редакци 19 березня 2012 року
